10 tipů, jak zvýšit psychickou odolnost dětí

 tomto článku se dozvíte:

• Proč se psychickou odolností dětí zabývat už v raném věku.
• Kdo řídí stres.
• Jak a kdy vzniká psychická odolnost.
• Jak vypadá trvale přetížené dítě.
• 10 tipů, jak zvýšit psychickou odolnost dětí.

Proč se psychickou odolností dětí zabývat už v raném věku?

Na vývoj dětského mozku má vliv nejenom výchovný styl či chudoba, ale také toxický stres a prožitá psychotraumata. Především je tento vliv zjevný v těch částech mozku, které řídí stres a emoční prožívání a schopnost vytvářet vztahy.

V raném dětství mozek dětí tvoří nová neuronální spojení obrovským tempem. Tato dynamika se už později nikdy neopakuje.

A to je důvod, proč bychom měli ovlivňovat vývoj dětského mozku prostřednictvím přiměřené podnětové stimulace a pocitu bezpečí.

 

Kdo řídí stres?

Za řízení stresu zodpovídá autonomní nervový systém. Ten řídí všechny tělesné funkce, které neovládáme vůlí (např. trávení, dýchání, vylučování. Dělí se na sympatikus (působí asi jako v autě plyn) a parasympatikus (působí jako brzda v autě).

 

Sympatikus nás v řádech sekund připraví k akci, ať už se jedná o boj, útěk, tj. instinktivní reakce. Parasympatikus se stará o odpočinek, trávení, vylučování, navazování přátelství, rozmnožování. Pokud nezafunguje ani sympatikus, zapne se alternativní stresová reakce parasympatiku, která se nazývá zamrznutí.

 

Ve zdravém nastavení, když nebezpečí pomine, se dokážeme vrátit do stavu klidu, uvolnit se, učit se, rozvzpomínat se, ale také pečovat o vztahy a navazovat třeba kamarádství.

Pokud však dítě žije ve velkém stresu, zejména pak v raném věku života, je pravděpodobné, že se jeho nervový systém naučí vnímat nebezpečí i tam, kde neexistuje žádná objektivní hrozba.  

Děje se to z toho důvodu, že tímto stavem je sympatikus trvale přetěžovaný (nejenom stresem, ale také třeba přemírou zájmových aktivit u dětí), oslabuje to parasympatikus. To pak narušuje schopnost relaxovat, bojovat s infekcemi, trávit, pravidelně vylučovat. Dojít může také k rozvoji autoimunitního onemocnění. 

Dítě zažívající stres může mít pak problém s učením a zapamatováním si nových věcí. Dítě si to ale takto nevysvětlí. Neúspěch vztáhne na svoji osobnost, že je špatné či neschopné. A dochází k začarovanému kruhu.

 

 

 

Jak a kdy vzniká psychická odolnost?

Je to právě období do 7 let věku života, kdy se učíme rozumět a důvěřovat světu a lidem okolo. Právě v dětství se vyvíjí část mozku (emoční mozek) zodpovědná za rozvoj zvládání emocí, impulzů a zvládání stresu; ale i empatie. 

Změny v mozku během prvních sedmi let života zformují chápání světa do takové podoby, kterou si s sebou dítě ponese celý život. 

Jak dítě roste, dozrávají i mozková centra zodpovědná za inteligenci, racionální uvažování, rozhodování, plánování. Obě tato centra se postupně propojují, avšak teprve na prahu dospělosti je mozek „zralý“.

 

Jak vypadá trvale přetížené dítě?

Shrnu-li výše uvedené poznatky, tTrvale přetížené dítě neumí odpočívat, neumí se nudit, může být neklidné, neumí třeba z nudy vymyslet hru nebo aktivitu, která ho zabaví. Může být přecitlivělé na změny, snadno se rozplakat či rozčílit pro malichernost.

Zároveň takto zatěžované dítě může podávat horší výkony ve škole, trpět úzkostmi či depresemi, být přecitlivělé na hodnocení a neúspěch vztahovat na svoji osobnost.

 

 

10 tipů, jak zvýšit psychickou odolnost dětí

Co se tím dá dělat? Jak pomoci dítěti k posílení jeho psychické odolnosti? Podívejme se nyní na 10 tipů, jak na to.

1. Upravte dítěti denní režim. Uberte z kroužků, i když dítě na své „zaměstnanosti“ trvá. Učte ho střídat chvíle aktivace a zklidnění.
2. Pozor na nadměrné užívání elektronických médií.

• Dětem do 5 let el. media do rukou nepatří! Učí se výhradně senzoricky (přes hmat a další smysly), takto si také osvojují seberegulaci i rozvíjení vztahů s druhými.
• Ostatní děti učte nepoužívat žádná elektronická média aspoň dvě hodiny před spánkem. Namísto toho vymyslete jinou aktivitu – společně s ním.

3. Pomáhejte dětem pojmenovávat jejich emoce a jak s nimi nakládat:
   • „Vidím, že se zlobíš. Mračíš se a máš zaťaté svaly na rukou.“
   • „Pojďme si teď zakopat s mičudou, ať to napětí dostaneš z těla ven.“
4. Buďte mu průvodcem, dávejte mu návody, jak se orientovat v životě a jak se chovat v různých situacích.
5. Budujte vaše partnerství a vztah. Ten by pro vás měl být důležitější než výkony dítěte ve škole, ve sportu či v jiných v kroužcích.
6. Mějte společné rituály. Společné snídaně či večer, setkávání se u společného jídla, váš pozdrav či rozloučení, pohádka v posteli.
7. Učte ho jeho sebehodnotě, která je nezávislá na tom, jak vaše dítě vypadá, co nosí, jaký má mobil, nebo jak úspěšně hraje virtuální hry.
8. Pravidelně jezte, dostatečně spěte, dělejte si přestávky. Střídejte klid a aktivitu. Pokud chcete, aby se v návycích změnilo vaše dítě, jděte příkladem. Jinak to fungovat nebude.
9. Vězte, že vystresované dítě není nevychované, ale svádí boj se složitými pocity. Pomozte mu zvládnout to a vyznat se v tom. Položte si otázku, jak vy sami nakládáte se svými pocity?
10. Jděte se společně projít do přírody. Příroda pomáhá vyrovnávat hladinu stresu.

 

Použité zdroje

• Držte si své děti, Gábor Maté
• Jak přemýšlí moje dítě, Tanith Carey
• Němé zpovědi, Peter A. Levine
• Pomoc lidské duši, Alena Večeřová